Do something!

Vyrazili jsme s Jiřím na Hrad. Prezident byl oblečený v tom, co obyčejně nosil – v černém roláku. „Samozřejmě, vy jste misses Fulbright,“uvítal mě. „Nikoli, misses Albright,“ odpověděla jsem. To byl začátek našeho přátelství. Tak popsala bývalá ministryně zahraničí USA své první setkání s Václavem Havlem, jehož bustu odhalila Kolumbijská univerzita při příležitosti oslav sta let od vzniku Československé republiky. Právě na Columbii se začaly cesty těchto dvou osobností přibližovat dávno před sametovou revolucí, když si zdejší studentka Madeleine vybrala za téma své doktorské práce vliv médií na události roku 1968 v jejím rodném Československu a seznámila se s Jiřím Dienstbierem, pozdějším československým ministrem zahraničí.

Nádvoří hlavního kampusu Kolumbijské univerzity se i tohoto zářijového dne hemžilo lidmi. Když jsem spolu s dalšími návštěvníky stoupala po schodišti k impozantní budově knihovny nápadně připomínající římský Pantheon, hlavou mi vířilo mnoho otázek. Formulovat odpověď na tu nejdůležitější z nich mi trvalo několik dní. Možná i vás zajímá, proč americká univerzita odhaluje sochu prezidenta jedné mladé demokracie ve středu Evropy a kdo jsou ti lidé v publiku, kteří nemají s Českou (a Slovenskou) republikou ve většině případů nic společného.

Václav Havel zde několik měsíců působil jako dramatik. Cynik by podotkl, že účastníky do Low Memorial Library však nepřivedl jeho odkaz, ale úspěšná absolventka Madeleine Albright. Nemyslím, že tímto způsobem funguje život amerických univerzitních obcí. Kalendář veřejných událostí je stejně pestrý jako kulturní kořeny jejich návštěvníků. Posluchače nespojuje národovecký sentiment, nýbrž ideje. Národní kontext – v tomto případě předlistopadový život disentu – je pouze výkladovým slovníkem. Jinými slovy řečeno: máte-li čím svět inspirovat, není důležité, odkud jste.

Ústředním motivem opakujícím se v proslovech všech řečníků byla pravda a síla ideálů, kterou pro ně Václav Havel zosobňoval. Zůstat věrný těmto hodnotám je totiž mnohem těžší než uchýlit se do bezpečí cynismu. V proslovu Madeleine Albright zaznělo ještě něco dalšího, co je odpovědí všem, kteří nechtějí žít ve světě lži a nenávisti. Ideály je třeba měnit v činy. V USA se vžil slogan "see something, say something." Já dodávám "do something!" Není to těžké, chce to odhodlání, trpělivost a hlavně víru, že máme osud ve vlastních rukách. Té byl v New Yorku plný sál. #havel2.0

Busta Václava Havla na Kolumbijské univerzitě (photo credit Martina Pavlicová)

Proslovy všech řečníků si můžete pustit zde.